Cesta hrdiny jako roadmapa cesty k úspěchu

20 minut čtení

Poklad, který hledáte, se nachází v jeskyni, do níž se nejvíce bojíte vstoupit.

Joseph Campbell

Pssst. Slyšíte to… volání po dobrodružství?

Archetypální cesta hrdiny je více než pouhý mytologický příběh. Je to narativ zakotvený hluboko v lidské mysli, pravda společná každému lidskému příběhu. Je to cesta sebepoznání, žití uvědomělého života a následování vnitřního hlasu.

Cesta hrdiny může být vnitřní transformací stejně jako vnějším dobrodružstvím (skutečnou cestou na jiné místo), většinou jsou však tyto dimenze propojeny. Člověk, který se vydá na „vnější dobrodružství“, například se přestěhuje, změní zaměstnání, letí sám do cizí země nebo se přihlásí na kurz tance, se bude potýkat i s vnitřní přeměnou.

Je metaforou pro cestu transformace, kterou mají hrdinové v mýtech, pohádkách, filmech a knihách po celém světě společnou. Dokonale ji shrnul Joseph Campbell ve svém známém díle Tisíc tváří hrdiny z roku 1949, který po desetiletá studoval a sbíral mýty, příběhy, pohádky a tradice kultur z různých koutů světa a objevoval v nich podobnosti.

„Vždy nacházíme jeden proměnlivý, ale přesto úchvatně neměnný příběh.“ (Campbell)

Pro svou jednotnost ji můžeme využít jako roadmapu naší cesty k úspěchu (a celým životem). Vědomí, že utrpení v nejhlubší jeskyni je její nevyhnutelnou součástí a následuje po něm odměna, nás může ukonejšit v těch nejtěžších chvílích.

Co je monomýtus

Monomýtus je výše zmiňovaná kostra každého hrdinského příběhu, onen „jeden proměnlivý, ale přesto úchvatně neměnný příběh.“

Campbell cestu hrdiny rozdělil do 17 fází, my ji však v tomto článku představíme ve 12 krocích podle Christophera Voglera [2], jehož práce z Campbellových analýz vychází a zároveň je pro nás, běžné smrtelníky, jednodušeji uchopitelná.

Mýty nejsou pouhá vyprávění o událostech nebo výplody lidské fantazie, jsou to „věčná dramata, která stále znovu a znovu prolínají našimi životy i vším, co kolem sebe vidíme.“ [4] Jenom v nich už nedokážeme číst a aplikovat si jejich moudrost do současného moderního života.

Co je archetyp a jak si ho představit

Archetypy jsou podle švýcarského zakladatele analytické psychologie Carla G. Junga pravzory duchovního světa člověka, typické postavy, motivy a scénáře, které nám symbolickou formou vyprávějí o základních zkušenostech lidské existence. [5, 6]

Představte si krystal. Ještě předtím, než vznikne, je jeho geometrická struktura prakticky daná, přesto nikdy nebude jeden jako druhý. Bude se lišit jejich velikost, odstín, mohou se nacházet ve velkých seskupeních, odděleně, trčet do všech možných stran anebo rovnoměrně… to už je však konkrétní vyjádření daného krystalu v realitě kreativním okem přírody. Ta základní struktura, která existuje ještě předtím, než samotný krystal vznikne – můžeme to nazvat třeba „krystalový potenciál“ – je přesně jako archetyp. [3]

A právě archetypu hrdiny, resp. archetypálními fázemi jeho cesty se zabýváme v dnešním článku. Hrdina je Jungem dokonce označen za nejčistší ze všech archetypů. [5]

Musí opustit svůj každodenní život, aby podstoupil cestu do speciálního světa, kde na něj číhají nástrahy, zkoušky a bitvy. Překonává strachy, bojuje a čelí svým temným stránkám, aby mohl nakonec získat odměnu, tedy to, kvůli čemu celé dobrodružství podnikl (věc, dovednost, informace, láska, usmíření s blízkým…).

Je po svém dobrodružství navždy proměněn a dar nesmírného významu, který na cestě získal, přináší zpět do svého běžného světa a obohacuje jím své blízké či celou komunitu. Ale to není jen tak!

Tak co, naši milí hrdinové, jste připraveni?

cesta hrdiny a její fáze

Cesta hrdiny je charakteristická pro určitý počet fází, které hrdinu vedou k přetvoření sebe samého. Představíme vám ji ve 12 typických krocích [2], z nichž některé mohou být v konkrétním příběhu přeskočeny, opakovány nebo posunuty.

Kostra příběhu: Základ je vždy stejný, skládá se ze třech „jednání“.

- 1. Odchod: Hrdina odchází ze svého běžného světa, překročí práh do neznámého „magického světa“, jehož pravidla a nástrahy zatím nezná.
- 2. Iniciace: Hrdina čelí zkouškám, bojům s vnějším nebezpečím i se svým vlastním stínem, nachází spojence, učitele a průvodce, nahlédne do nejhlubší jeskyně, a nakonec získá trofej, kvůli které celou výpravu podniknul.
- 3. Návrat: Hrdina se navrací do svého běžného světa, kde obohacuje své blízké a celou komunitu o onu věc, znalost, moudrost nebo zkušenost, kterou ve speciálním světě obdržel.

první část: odchod

1. všední život (status quo)

Zde všichni začínáme. Hrdina je původní verzí sebe samého.

Hodně lidí může propadnout společenským normám, nalinkovanému ději života a v tomto statusu quo setrvávat. Však víte, co tím myslíme: Chovat se podle očekávání rodiny, přátel a celé společnosti. Pokud jejich požadavky slepě následujeme, odsuzujeme sebe samé k žití života, který není náš.

Hluboko v sobě však víme, že život je mnohem více než status quo. Víme, že v nás je něco speciálního (jsme hrdinové) a čeká na nás vzrušující dobrodružství.

- Matrix: Neo je zaměstnancem velké IT firmy. Práce ho moc nebaví, a proto bokem hackuje. Šéf si ho volá na kobereček a vyčítá mu pozdní příchody. Říká mu, že není nikým mimořádným a ať se s tím smíří.
- Náš figurant: Pepa chodí do slušného zaměstnání, které mu sice nedává příliš radosti do života, ale umožňuje mu platit účty, podporovat rodinu a občas si zajet na exotickou dovolenou. Ve volném čase rád fotografuje a lidé mu dávají najevo, že jeho výtvory nejsou vůbec špatné.

2. volání po dobrodružství

První etapa cesty, kterou označujeme jako „volání po dobrodružství“, znamená, že osud povolal hrdinu a přesunul jeho duchovní těžiště do neznámého území, mimo jeho známé hranice. Setká se s „poslem“ zpráv. Posel se může zjevit i uvnitř v duši, která dozrála transformaci. [1]

Jak procházíme životem, setkáme se s mnohými volání po dobrodružství. Objeví se nová nabídka, nová příležitost, stane se událost, která změní všechno, co jsme doposud o sobě samých a realitě kolem nás věděli.

Hrdina se může vydat na cestu:

- Na základě vlastní vůle, po vědomém rozhodnutí či následování intuice.
- Bezmyšlenkovitě, kdy pohled na nezvyklý úkaz způsobí, že jeho kroky zamíří mimo obvyklou stezku.
- Nedobrovolně kvůli nečekané události.
- Na základě omylu nebo „hloupé chyby“. No… chyba? Synchronicita? Serendipity? Nevedlo ho něco vyššího, čemu sám zatím nerozumí?

Freud by nám třeba pověděl: „Dámy a pánové! […] Hloupé chyby se nedějí pouhou náhodou. Jsou výsledkem potlačených přání a konfliktů“. Do toho se ale se ale raději pouštět nebudeme.

Je jen na hrdinovi, zda volání přijme.

Ignorování volání po dobrodružství však hrdinovi nepomůže. Může se vrátit ke svým obvyklým činnostem, ale to, co mělo dříve smysl, může náhle pozbýt své hodnoty. Návrat k obvyklým činnostem se zdá být pro hrdinu nezajímavý a neplodný. [1]

Bohužel se spousta lidí přes tuto fázi nedostane. Žijí život podle ostatních, nikdy opravdu nenásledují své sny, protože raději upřednostní bezpečí a zůstávají v iluzorní jistotě.

Následkem toho je většinou pocit nenaplněnosti, stagnace a neustálého přemílání „co by mohlo být, kdybychom přece jenom sebrali odvahu“.

- Matrix: Neo dostane zprávu, aby následoval bílého králíka.
- Náš figurant: Pepu oslovila společnost a požádala jej, jestli by jim nemohl nafotit dětský den.

3. odmítnutí volání

Hrdina může odmítat volání, ať už kvůli obavám, nejistotě, pocitu neadekvátnosti, očekávání svého okolí nebo z jakéhokoliv jiného důvodu, který jej drží za rukáv, aby setrval ve svých současných podmínkách.

Steven Pressfield by tuto sílu, která nás drží, nazval „Rezistence“, Jen Sincero by ji označila jako „Velkou Dřímotu“, Freud jako „Superego“, moderní psychologie jako „Ego“ a podobně.

Odmítnutí je ve své podstatě neochotou vzdát se toho, co člověk považuje za svůj zájem.

Pokud hrdina volání opakovaně odmítá nebo ignoruje, dobrodružství se, slovy Campbella, stane pravým opakem.

„Člověk je uzavřen za hradbou nudy, usilovné práce nebo „kultury“. […] Jeho kvetoucí země se stává vyschlou a kamenitou pustinou a jeho život pozbývá smyslu dokonce i tehdy, jestliže se mu podaří s vynaložením nesmírného úsilí vybudovat proslulou říši.“ [1]

To je důvod, proč i nesmírně úspěšní lidé mohou propadnout psychickým problémům, když si uvědomí, že bohatství, které budovali, je postavené na něčem, co jim vůbec nedává smysl nebo se jim v horším případě dokonce příčí.

- Matrix: Morfeus zavolal Neovi a varoval ho před blížícími se agenty. Řekl mu, aby překročil okraj okna a unikl po římse. Neův strach z výšky byl však silnější, odmítl a byl polapen agenty.
- Náš figurant: Pepa se zdráhá, protože nemá vybavení, které profi fotografové na takových akcích obvykle používají a nechce nikoho zklamat, pokud by se fotky nepovedly. Hlavně nechce zklamat sám sebe. Odmítne.

4. Setkání s pomocníkem / mentorem

Známé přísloví praví: „Když je žák připravený, učitel se vždycky najde.“

V této části cesty se hrdinovi, který zareagoval na volání po dobrodružství, typicky dostane pomoci. Setkává se s mentorem, který mu sdělí moudré rady, vhledy nebo mu poskytuje vedení, aby hrdinovi další fáze cesty usnadnil.

V pohádkách a mytologii je pomoc vyobrazena například darováním kouzelných předmětů, amuletů nebo talismanů, které má hrdina využít při překonávání nejtěžších a nejtemnějších okamžiků.

Magický pomocník představuje laskavou a ochrannou moc osudu.

Setkání s mentorem nemusí být vždy fyzické. V naší moderní době jen tak nenarazíme na dědečka hříbečka nebo babku kořenářku. Rada může přijít například ve formě darované knihy, díky níž získáme cenné vhledy, pochopení nebo dokonce probuzení potřebné pro další kroky naší cesty.

Funkci pomocníků mohou též stejně dobře plnit osobnosti, k nimž vzhlížíme a snažíme se aplikovat jejich zkušenosti do našich životů. Dnešní magický svět youtube, podcastů a audioknih by se dal považovat za nevyčerpatelný zdroj informací a moudrostí srovnatelný se schopnostmi zmiňovaných kouzelných postav.

- Matrix: Neo se setká s Morfeusem.
- Náš figurant: Pepa si všiml, že jeden muž z vedlejšího města, který se živí fotografováním, bere peníze za fotky, které jsou jedno klišé za druhým a není v nich vůbec nic originálního. Trochu jej to rozladí a začne číst online magazín o fotografování, ve kterém narazí na postupy při tvorbě portfolia, jak si nastavit ceník služeb a další rady. Vše je zatím na teoretické úrovni.

5. překročení prvního prahu

„Průměrný člověk je více než spokojen, je dokonce pyšný na to, že zůstává uvnitř vyznačených hranic. Má všechny důvody obávat se prvního kroku do neznáma.“ [1]

Dobrodružství je vždy a všude přechodem ze známého do neznáma. Z běžného života do jiného světa. Z pořádku do chaosu. Můžeme jej také chápat jako metaforu pro vstup do nevědomí.

Poté, co hrdina překročí práh, již není cesty zpět. Jeho život už nikdy nebude takový, jako dřív. Campbell proto označuje překročení prahu za jistou formu sebezničení.

Zde začíná dobrodružství sebepoznání.

Hrdina přichází na okraj cizí mocnosti a setkává se „strážcem prahu“, který symbolizuje hranice současných hrdinových možností. Většinou je vyobrazován jako obluda, obr či jiná past, která má hrdinu otestovat, zda je připraven.

„Kdo se spoléhá pouze na své empirické, tělesné schopnosti a pyšní se jimi, je předem zničen.“ [1]

Hrdina musí jít vstříc neznámu, ale s respektem a pokorou, jinak může být pokořen. Síly střežící hranici jsou nebezpečné, zahrávat si s nimi je riskantní, ale je-li člověk schopný a odvážný, nebezpečí pomine.

- Matrix: Neo si vezme červenou pilulku a probudí se z Matrixu do reality. Již není cesty zpět.
- Náš figurant: Pepa další nabídku již neodmítl. Na místo výkonu práce dorazí, událost nafotí, a dokonce dostane zaplaceno, aniž by s tím původně počítal. Již není cesty zpět, protože Pepa zjistil, jak moc příjemná tato zkušenost byla a jak rád by ji opakoval častěji.

DRUHÁ ČÁST: INICIACE

6. Zkoušky, spojenci a nepřátelé

Odchod do nové země je pouze začátek dlouhé a nebezpečné cesty za vytouženým cílem. Je třeba pobít draky, čelit konfliktům a překonat nečekané překážky – znovu, znovu a zase znovu. Mezitím hrdinu čeká pár pádů, množství dílčích vítězství a letmé pohledy na krásnou krajinu.

Zároveň však potká nové přátele, spojence a ku pomoci mu budou amulety či „tajní agenti“ jeho mentora nebo nadpřirozeného pomocníka, kterého potkal na začátku dobrodružství.

Hrdina se též začne seznamovat se svým vlastním stínem.

„Objevuje a vstřebává vlastní protiklad (své vlastní dosud nepoznané já) a pozře ho, nebo je sám pozřen. […] Zjistí, že on a jeho protiklad nejsou dvě různé bytosti, ale jeden celek.“ [1]

Tyto zkoušky hrdina podstoupit nevyhnutelně musí, aby jeho transformace skutečně začala. Nejdůležitější funkce této fáze je testování hrdiny a jeho příprava na tu nejtěžší bitvu, které stále ještě leží před ním.

- Matrix: Neo se seznamuje s Trinity a celým týmem. Morfeus učí Nea bojovat a pohybovat se
  v počítačové simulaci.
- Náš figurant: Pepa se musí naučit prezentovat svou práci veřejnosti, aby si jej potencionální zákazníci všimli, ale nerad se „chlubí“. Zápasí s tvorbou webových stránek, učí se teorii, šetří na další vybavení a volný čas věnuje převážně focení. Nafotil svatbu své známé, začíná se přátelit s dalšími fotografy, ale též musí čelit závistivým kolegům v jeho běžné práci, kteří jej pomlouvají, že už není, kým býval. Úmyslně shazují jeho snahu.

7. Přiblížení se nejhlubší jeskyni

Jeskyně může reprezentovat mnoho věcí v hrdinově příběhu. Může to být skutečné místo, ve kterém se nachází nebezpečí nebo konflikt, kterému hrdina doposud nečelil. Místo, kde je ukryt vytoužený poklad nebo jiná trofej, je však hlídána nebezpečnými silami.

Drak v mytologii představuje náš největší strach. Čelit mu rozhodně není jednoduché.

Zde znovu připomínáme Campbellův citát:

„Poklad, který hledáte, se nachází v jeskyni, do níž se nejvíce bojíte vstoupit.“

V této fázi hrdina obvykle musí učinit svá nejtěžší rozhodnutí.

- Matrix: Vědma řekla Neovi, že buď on nebo Morfeus musí zemřít a volba, který z nich to bude, padá na Nea. Neo učiní rozhodnutí vrátit se zpět do Matrixu a Morfeuse zachránit. Společně s Trinity se zásobí zbraněmi.
- Náš figurant: Pepovi rostou nabídky, ale množství práce je nejisté a sezónní. Musí se rozhodnout, zda je bude odmítat, nebo zda ukončí své předchozí zaměstnání s jistým příjmem a vyděsí rodinu.

8. Utrpení

Hrdina překonává největší překážku. Musí se dostat přes hlubokou krizi nebo se odrazit od svého absolutního dna.

Bojuje s obludou z temnot, jejíž přemožení by Jung označil jako vítězství vědomí nad nevědomím.

Toto je vyvrcholení hrdinova příběhu, kde vše, čeho si hrdina cení, může být ztraceno. Ovšem pouze formou „smrti“ může být „znovu zrozen“, a bude mu zaručena větší vnitřní síla, kterou potřebuje k naplnění svého osudu.

S počtem překročených prahů a poražených draků vzrůstá velikost hrdiny. [1]

- Matrix: Neo spolu s Trinity svedou boj s agenty za osvobození Morfeuse.
- Náš figurant: Pepa ukončil zaměstnání, ale zakázek nemá tolik, kolik očekával. Přišel koronavirus a Pepovi se zrušily všechny akce. Navíc se mu rozbil fotoaparát. Zažívá krušné chvíle, bojuje s úzkostmi a neví, co má dělat.

9. Odměna (elixír)

Odměna je úspěšné dosažení cíle cesty, jinak řečeno: Hrdina dosáhl toho, za čím na cestu šel. Všechny ostatní kroky jej připravovaly a očišťovaly k tomu, aby byl schopen odměnu přijmout.

Může to být poklad ve hmotné formě, ale i nová dovednost, vysokoškolský diplom, srovnaný konflikt s blízkou osobou nebo láska (princ nebo princezna).

Uzdravující elixír je symbolem dosáhnutí vnitřní změny. Hrdina se zotavuje z traumatu, lépe rozumí sobě samému, usmíří se se svým stínovým já nebo s rodinným příslušníkem. Tato odměna mu má (ideálně) pomoci žít šťastnější a naplněnější život.

- Matrix: Neo zachrání Trinity z padajícího vrtulníku. Políbí se.
- Náš figurant: Pepa krizi díky své lásce k fotografování a pomoci od rodiny a přátel překonal. Velký e-shop odpověděl na jeho nabídku na pravidelné focení produktů, které Pepu nadchlo a které mu dodalo jistotu dobrého výdělku i v časech, kdy focení událostí nebude možné.

třetí část: návrat

10. Návrat do známého prostředí

To, že hrdina získal odměnu, ještě není konec dobrodružství. Nyní se musí vrátit zpět do svého každodenního života a věnovat svůj přínos ostatním lidem.

Tato fáze může být pro hrdinu dokonce nejtěžší.

„Hrdina se často zdráhá přijmout takovou odpovědnost. Dokonce i Buddha po svém triumfu pochyboval, zda je jeho poselství vůbec sdělitelné.“ [1]

Proč se znovu vracet do takového světa?

Může nastat i situace, kdy se hrdina bezpečně a záměrně vrátí zpět, ale setká se s nepochopením a přehlížením ze strany těch, jimž chtěl pomoci, čímž se celá jeho životní dráha zhroutí. [1]

Návrat a nové začlenění jsou však z hlediska společnosti ospravedlněním dlouhého pobytu mimo ni a zajišťují cirkulaci duchovní energie ve světě. Jsou nezbytné.

V této fázi hrdina ještě není venku z nebezpečí. Klepat na dveře mohou staré zlozvyky, závislosti, navracející se temná minulost nebo například ex-přítelkyně. Poté, co jsme si už mysleli, že jsme se s nimi vypořádali.

- Matrix: Neo se rozhodne neutíkat při setkání s agentem, bojuje ve stanici metra a poté zvedne telefon, kterým se má dostat ven z Matrixu.
- Náš figurant: Pepa se pomalu stabilizuje a zvyká si na nový život.

11. Znovuzrození

Po překročení prahu návratu do každodenního života musí hrdina skutečně aplikovat a otestovat všechny lekce, které se na cestě naučil, a které ho přeměnily do nové bytosti.

Znovuzrození je kritický bod, kde si on či ona uvědomí, že měli tuto sílu celou dobu v sobě.

Trik návratu spočívá v zachování moudrosti získané v předchozích fázích, integraci této moudrosti do života a překonání krize s otevřeným srdcem a motivací, se zářivým mečem vztyčeným směrem k obloze.

Hrdina se symbolicky znovuzrodil jako lepší verze sebe samého.

- Matrix: Neo se ocitne tváří v tvář agentu Smithovi, který jej z bezprostřední blízkosti střelí do hrudníku. Padá k zemi a umírá. Trinity jej políbí a řekne mu, že teď nemůže zemřít, protože jí vědma předpověděla, že ten, do koho se zamiluje, bude vyvolený. Následně se Neo v Matrixu zvedne ze země, postaví se agentu Smithovi jako znovuzrozený a porazí jej.
- Náš figurant: Pepa sám sebe nepoznává. Je šťastnější, tráví víc času s rodinou a živí se tím, co ho baví a inspiruje.

12. Návrat s elixírem (obohacení společnosti)

Jak již bylo řečeno, hrdina se musí navrátit do běžného světa a přinést získaný elixír, který může být metaforou pro finance, lásku, růst, moudrost, svobodu nebo vědomost, a využít jej k tomu, aby pomohl sobě i společnosti, svým přátelům a rodině.

To je důležité, protože pokud si hrdina z utrpení v nejhlubší jeskyni nic neodnese (skutečně nevyužije to, co se v průběhu cesty naučil), je odsouzený k tomu, aby dobrodružství opakoval, pokaždé o něco bolestivěji, dokud se konečně z lekcí nepoučí.

Oba světy (známý a neznámý) jsou ve skutečnosti jedním. Speciální svět je zapomenutý rozměr známého světa. Probádání tohoto rozměru — ať už chtěné, či nechtěné — je nejhlubším smyslem hrdinova skutku. [1]

- Matrix: Neo již ví, že je vyvolený a je na něm, aby pokračoval v záchraně lidstva.
- Náš figurant: Pepa se rodině odměňuje za trpělivost, kterou s ním měla, když procházel těžkou životní změnou. Podporu jim vrací svou láskou, dobrou náladou, krásnými fotkami a vyšším výdělkem, než který dostával v předchozí práci. Lidé v jeho městě jsou vděční, že mají skvělého místního fotografa.

V jaké fázi hrdinské cesty se nyní nacházíte?

Proč jsou někteří lidé závislí na počítačových hrách, seriálech a filmech?

Lidé mají silnou tendenci projektovat své hrdinské touhy do svých oblíbených filmových nebo knižních postav.

Tvůrci těchto děl přesně ví, co dělají. Vědí, po čem lidé ve svém nitru touží a čeho se jim v běžném životě nedostává. Předávají nám „na objednávku“ pocit naplnění, který je pro nás stále těžší najít ve skutečném světě, ve kterém je utrpení skutečné a nikoliv simulované. Kde se výhry, trofeje (včetně lásky) získávají až po dlouhé cestě překonávání sebe samých, studia, tvrdé práce a odmítání „instantních uspokojení“ ve prospěch budoucího výsledku. Ve světě, kde to bolí doopravdy.

Je to únik od výpravy, kterou bychom měli podniknout my sami. Je to mnohem jednodušší než pracovat na sobě samotných. Podíváme se, jak Achilles nebo Zoro trénují, aby byli silnější, zatímco my si otevřeme brambůrky a zapijeme je Colou.

Pokud je to příležitostná forma odreagování, zábavy a motivace, nejedná se o nic špatného. Problém nastává tehdy, využíváme-li úniky nadmíru místo toho, abychom tvořili hrdiny ze sebe samých, přestože v každém z nás dřímají. Výsledek může být takový, že se nebudeme mít rádi, jelikož nebudeme naplňovat svůj potenciál a moc dobře to budeme vědět.

Oblíbenost těchto děl je důkazem existence velmi silné potřeby hrdinského boje nikoliv v počítačové hře, virtuální realitě, na plátně v kině nebo v politice, ale v našem vlastním nitru. Chceme se osvobodit a proměnit sebe samého v opravdového hrdinu, který ono dobrodružství žije sám. Bojuje se záporáky (nebo je sám záporákem), hledá poklady, potkává moudré lidi a je uznáván. „Toužíme se osvobodit z okovů současného západního materialistického paradigmatu“. [4]

Co když neuposlechneme náš vnitřní hlas?

Neuposlechnutí této niterní tendence může mít nepříjemné psychické následky, což se již ukazuje na výrazném rozšíření duševních poruch a neuróz. [4] „Gigantické katastrofy, které nám hrozí, nejsou elementární události fyzického nebo biologického rázu, ale jsou to události psychické.“ (Jung)

Náš každodenní život je tvořen mnoha příjemnými a nepříjemnými událostmi. Zaplňujeme jej prací, koníčky, sportem, odpočinkem a snažíme si tak zajistit něco jako „dlouhý, spokojený a úspěšný život“. Představu toho, jak by takový život měl vypadat, „nám dává vědomí, které je řízeno vypočítavým intelektem a často si myslí, že nejlépe zná, co je pro něj dobré“. (Jung)

Dokud z nevědomého neuděláte vědomé, bude vám řídit život, a vy jej nazvete svým osudem.

Kam jít?

Kde je náš strach, tam je náš úkol. To je parafráze známého Jungova citátu, který je opakován četnými mysliteli po celém světě. Campbell jej opět pojal s připodobněním k mytologii: „Poklad, který hledáte, se nachází v jeskyni, do níž se nejvíce bojíte vstoupit.“

Strach je skvělý ukazatel směru. Často se do něčeho bojíme pustit právě z důvodu, že je to pro nás (třeba i podvědomě) důležité, a my nechceme selhat či zklamat svá očekávání. Bojíme se čelit realitě a zjistit, jak špatně na tom vlastně jsme. Nechceme prohrát, a tak to raději nezkusíme.

Osvobozující informace: Je pravda, že na začátku nového úkolu nebudeme pravděpodobně příliš dobří a můžeme selhat. To však není nic jiného, než nutná cesta k mistrovství a cesta hrdiny, který musí překonávat překážky. Pokud nepřestanete, naučíte se v pravidlech nového světa pohybovat a možná se stanete mistry. Jak jsme již představovali v článku o growth mindsetu: „Žádný mistr nezačal trénovat, až když byl dobrý. Dobrý byl, protože začal trénovat.“ (Malcolm Gladwell)

důvod, proč nemáme v lásce podvodníky

Jak jsme zmínili na začátku článku, cesta hrdiny je narativ zakotvený hluboko v lidské mysli. Víme, že ji není možné zkrátit ani obejít.

Proto se cítíme se podvedeni, když (nejen) veřejně známé osobnosti, jež nás mají řídit nebo představovat vzory, obešly některou ze svých povinností, aby si neprávem usnadnili cestu.

Například si nelegálně zkrátili studium, nechali závěrečnou práci napsat někomu jinému, přijali podlý obchod, kterým se nečestně obohatili a podobně. Může to být cokoliv, na co si vzpomenete, díky čemuž jste někdy pociťovali jistou formu křivdy. Vnitřně takové jednání netolerujeme.

Víme totiž, čím si skutečný hrdina musí projít, aby získal kvality potřebné pro vykonávání důležitých pozic či jiných funkcí ve společnosti (nebo v rodině), aby mohl učit druhé a obohacovat je. Cestu zkrátit nelze. Nelze ji ani bez následků obejít. Známe to od malička z mýtů a pohádek, knih i filmů.

závěr

Cesta hrdiny není lineární cestou k úspěchu, kterou absolvujeme jednou a tím máme provždy vyřízeno.

Je to cyklická cesta osobního rozvoje, na které čelíme výzvám, svému stínu a (v ideálním případě) nabýváme moudrost. Bude opakována po celý život v různých oblastech znovu a znovu.

Není jednoduchá a ani nemůže být, jinak by neplnila svůj účel. Jak nudný by pro nás byl film, ve kterém by se nikdy nepřihodil žádný zvrat?

Pokud se však na cestu přece jenom vydáte, už tehdy jste o krok blíž k odměně, kterou méně odhodlaní poutníci nespatří, protože se do neznáma vůbec neodváží vkročit, ba možná na něj ani pomyslet.

Nezapomeňte, že po sebrání odvahy a překročení prahu na vás čekají pomocníci:

„Jakmile hrdina uposlechne volání a pokračuje v cestě tak, jak si to vyžadují okolnosti, zjišťuje, že má na své straně všechny síly nevědomí. V jeho nesmírném úkolu mu pomáhá sama matka příroda.“ [1]

Co když se cítím jako antihrdina?

Čelit sobě samým je jednou z nejvíce děsivých věcí, kterou budeme muset v životě udělat.

Občas si znelíbíme nějakou osobu pro něco, co (ne)udělali. O sobě samých však víme úplně vše, co jsme kdy udělali, nebo neudělali, včetně našich nejčernějších tajemství a myšlenek. Není se čemu divit, že se někdy cítíme sami před sebou jako nuly nebo záporáci.

Stín je naší součástí a je nám v mnoha ohledech prospěšný, pokud jsme s ním důvěrně seznámeni a přijmeme jej, ale rozhodneme se chovat civilizovaně, protože jsme inteligentní. Pokud se mu vyhýbáme, skončíme jako rohožka, po které budou všichni šlapat nebo na nás vybafne v nejvíce nečekané situaci. [6, 7]

Co když mi chybí vášeň?

Jen si vyzkoušejte, čeho jste schopni v oblasti, kam vás to nejvíce táhne.

Bude vás to vždy bavit? Ne. Musíte mít pro to vášeň hned na začátku? Taky ne. Podnikatel Tom Bilyeu například věří, že vášeň pro určitou činnost není jen tak náhodně nalezena. Je vypěstována v průběhu učení, jak se postupně zlepšujeme. Prostě nás baví to, v čem jsme dobří. Ale abychom byli dobří, musíme nejprve začít.

Přečtěte si náš článek na téma growth mindset aneb můžete se naučit cokoliv.

Tak do toho!

Archetypální cesta hrdiny nás učiní sebevědomější a spokojenější. Provede nás smysluplnou transformací s pozitivními dopady na náš život i životy lidí kolem nás.

Pohled na tuto roadmapu nás může ukonejšit vždy, když se nám zrovna nedaří, protože již víme, že po utrpení v nejhlubší jeskyni následuje odměna.

Vše začíná přijetím volání po dobrodružství.

Tak do toho!

Zdenka & Honza

Ahoj, vítáme vás na stránkách, které jsme založili pro nás a všechny nadšence, kteří chtějí aktivně tvořit („modelovat“) svou vlastní cestu. Optimalizovat své zdraví, mysl přepnout na growth mindset a žít život tak, aby se sebou byli spokojení. Již několik let se vzděláváme v oblasti osobního rozvoje, psychologie, filozofie a aktuálních vědeckých novinek ze světa udržitelného a komplexního přístupu k fitness a stravě: jak mít zdravé funkční tělo do vysokého věku. Snažíme se dávat hodnotu do všeho, co děláme. Baví nás to.

zdroje

[1] Tisíc tváří hrdiny, Joseph Campbell

[2] The Writer’s Journey: Mythic Structure for Writers, Christopher Vogler

[3] Archetypy a Nevědomí, Výbor z díla II C. G. Junga

[4] Věčná dramata: Edward F. Edinger

[5] Diplomová práce Archetyp hrdiny v díle C. G. Junga, Pavel Šafář

[6] Průvodce mužskými archetypy | psychologie.cz

[7] Přednáška: Jordan Peterson: Overcoming self-defeating behaviors

[8] Přednáška: Jordan Peterson: Integrating Your Shadow Self (Jung)

[9] Přednáška: Jordan Peterson: The Hero’s Journey in Carl Jung’s Psychoanalysis

[10] Přednáška: Pjér la Šé’z | Mýtus o Oidipovi

[11] Přednáška: Pjér la Šé’z | Komunikace s archetypy

[12] YouTube video: Hero’s Journey – Step by Step

[13] YouTube video: Jordan Peterson – The Hero’s Myth

[14] YouTube video: The HERO’S JOURNEY – Joseph Campbell

[15] YouTube video: Guy Ritchie „You Must Be The Master of Your Own Kingdom“ – The Joe Rogan Experience

[16] Dokument: FINDING JOE | Deepak Chopra, Robin Sharma, Rashida Jones, Sir Ken Robinson